Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metodika evidence dokladů hmotné kultury v narativních pramenech se zaměřením na zpřístupnění kulturně historických informací v cizojazyčných pramenech
Synovcová Borovičková, Jana ; Lehečka, Boris ; Valentová-Bobková, Kateřina
Cílem metodiky je připravit cesty, jakými lze využívat informace narativních pramenů o hmotných památkách. Je založena na zpřístupnění editovaného textu, získání informací v něm obsažených a jejich začlení do sítě informací získaných jinde, které pak využívá v rámci nástrojů umožňujících pochopení textu i pro jeho rejstříkování.
Plný tet: Stáhnout plný textPDF
Obraz města Českých Budějovic v historiografických narativních pramenech raného novověku
KVĚTOVÁ, Miroslava
Předkládaná práce se věnuje studiu dějepisných vyprávěcích pramenů Českých Budějovic z období raného novověku. Bádání je zasazeno do evropského kontextu. Především v německy mluvících zemích vznikla již řada podnětných studií, z nichž je možné čerpat náměty a srovnání. Metodologicky je práce zaměřena na výzkum historicko-antropologických otázek, čímž by mohl být odhalen myšlenkový svět měšťanů raného novověku. Základ disertační práce však tvoří kodikologický rozbor vnějších a vnitřních znaků rukopisů a jejich komparace. Po uvedení jednotlivých pramenů včetně životopisů písařů s přesahem do 19. století, je představen rovněž badatelský zájem o tyto prameny až do současnosti. Zásadní je stanovení typů pramenů, v nichž je možné nalézt kronikářské či pamětní záznamy, a určení forem jejich dochování. Důraz je kladen také na autory a motivace, které je vedly k tvorbě kronikářských děl. Záměrem analýzy tematických okruhů záznamů a jejich vzájemnou komparací je zjistit, zda městské historiografické narativní prameny vytvářely městskou identitu a formovaly obraz města. Hlavní přínos práce spočívá v prohloubení studia historiografických narativních pramenů měst a ve výzkumu myšlení a jednání raně novověkých městských obyvatel. Práce se zabývá také srovnáním s ostatními významnými centry městského kronikářství v období 16. až 18. století a zkoumá vliv dějinných událostí a umělecko-kulturních směrů na podobu těchto pramenů. Součástí předkládané práce je soupis narativních pramenů k dějinám Českých Budějovic z raně novověkého období, který může sloužit k lepší orientaci v uvedené problematice a mohl by podnítit další výzkum o dějinách města.
Metodologie diplomacie Jana Lucemburského
Neužilová, Lucie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Blechová, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je vytvoření metodologie zpracování historických pramenů pro výzkum diplomacie ve středověku. V první řadě jsou vymezeny základní pojmy: středověká diplomacie a diplomatický akt. Pramenná základna je rozdělena podle typů materiálu a stejně tak je každé ze skupin stanovován postup práce. Prameny jsou vždy definovány, klasifikovány a je zhodnocen stav jejich dochování. Po rozboru možností práce s nimi je stanoven postup vhodný pro studium diplomacie. V poslední části se autorka zaměřuje na výzkum zprostředkovatelů diplomacie, tedy poselstev, u nichž ukazuje na konkrétní badatelské problematice práci s jednotlivými kategoriemi pramenů.
Litomyšlské období Aloise Jiráska v privátní korespondenci s Marií Podhajskou (Paměti a korespondence jako dva typy narativních pramenů)
SOCHOROVÁ, Magdaléna
Tato bakalářská práce se zabývá privátní korespondencí Aloise Jiráska a jeho ženy Marie Podhajské; tato korespondence jako privátní pramen je komparována s jeho memoáry za období roku 1878 do roku 1894. Rovněž zkoumá vývoj vztahu Jiráska a jeho ženy z pohledu, zda a jak ovlivnil spisovatelovu tvorbu. Tato zjištění vychází z vybraného vzorku vzájemné korespondence. Práce se zaměřuje na období od počátků společného vztahu až po přelom 80. a 90. let. Práce zároveň porovnává dva typy narativních pramenů z pohledu literární historie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.